Zveme všechny příznivce chození na boso a minimalistické obuvi na nedělní kavárničku 17. 6. 2018 od 16:00. Přijďte si s námi vyrobit vlastní bosobotky. Materiál a zkušenosti zajišťuje Eva Fialová, nadšení a tvůrčí zápal už je na nás.
Další informace najdete buď v letáčku, nebo u Evy Fialové, Lenky Mikulové a dalších členek „Myšák týmu“
Jeden obrázek vydá za tisíc slov, ale jedna návštěva vydá za tisíc obrázků! Přijďte se podívat na Myšák zářící novotou. V rámci hodů a příhodně poblíž kolotočů bude RC NA MYŠÁKU otevřené v sobotu 9. června asi tak od dvou odpoledne, až dokud se na něj nepodívají poslední zájemci.
Přijďte za námi pochválit, na kafe a na kus řeči, než se děti nabaží kolotočů 😉
Myšák už je celý v novém. A ve středu dopoledne sem chodíme cvičit s dětmi. Jen se podívejte, kolik nás je. Ale nebojte se – ještě se sem pořád vejdeme.
Zveme všechny nové i staré Myšácké – členy, příznivce, zvědavé nepřesvědčené kolemjdoucí 😉 na sobotní kavárničku 14. 4. 2018 od 16:00.
Nově opravené prostory rodinného centra se na jedno odpoledne promění na vesnickou kavárničku se vším všudy – s kávou, čajem, dortíky, útulným prostředím a hlavně s herničkou pro děti. Tvůrčí maminky budou mít příležitost vyrobit si květiny ke zdobení sebe i svého okolí, my ostatní si budeme povídat, dávat pozor na menší děti, a plánovat zářnou budoucnost Myšáku.
Za deset let, co rodinné centrum funguje, se toho spousta udělalo. Ale „stará garda“ se při tom posunula k činnostem pro starší děti. Je nejvyšší čas zase se zeptat na to, proč Myšák vznikal – co chybí vám, které jste s dětmi doma? Chcete s dětmi chodit na cvičeníčko? Chcete tvoření, nebo písničky, nebo dokonce minihudebku? Nebo přednášky bez dětí, jenom pro maminky? Pojďte si s námi popovídat o tom, co vás baví, co vám chybí, co by mohl Myšák dělat v dalších deseti letech.
Zváni jsou úplně všichni, kdo patří do nějaké rodiny.
Zveme všechny členy a příznivce rodinného centra na výroční valnou hromadu, která se bude konat v sobotu 17. 3. 2018 od 19:00 ve výstavní místnosti ZŠ Těšany.
Program výroční valné hromady:
Rodinné centrum NA MYŠÁKU, z.s. zve na pondělní pohádko-příběh.
Čím se liší vyprávěný příběh od pohádky v divadle nebo od pohádky, kterou ti někdo čte? Jsou
pohádky vážně jenom pro děti? Ani omylem! Sedm synů je příběh jednoho otce a jeho synů. Kdo vykoná velké věci? Kdo projeví odhodlání, statečnost, vytrvalost, rozhodnost? Kdo bude oceněn? Dostanou všichni stejně? Příběh o zásluhách, o síle písně návratu, o spravedlnosti, o výjimečnosti a o tom, že každý máme své kouzlo.
Kdy: v pondělí 10. 4. 2017 od 17:00
Kde: ve výstavní místnosti ZŠ Těšany
Pro koho: od prvňáků po babičky a dědečky,
S kým: s vypravěčem Martinem Hakem a se všemi, kdo se chtějí ponořit do hlubin příběhu, který
je mnohem opravdovější, než by se u pohádky mohlo zdát
Proč: protože vyprávění dělá vypravěč, ale s ním i všichni, kdo se s ním do příběhu vydají.
Protože pokud jste ještě neviděli naživo vypravěče, je na čase zkusit něco nového. Protože jakmile
jednou uslyšíte živý příběh, třeba začnete chtít vyprávět vlastní. A pak se teprve budou dít věci!
Hlaste se u Vlaďky Vaněčkové na čísle 777 937 032, nebo prostě přijďte.
Více v pozvánce
Rodinné centrum NA MYŠÁKU, z.s.
zve na nedělní
Čteš komiksy? Zajímá vás, jak se takový komiks dělá? Přijď si to vyzkoušet s vlastní tužkou,
papírem a fantazií. A taky s lidmi, kteří se kreslením a psaním živí.
Kdy: v neděli 2. 4. 2017 od 16:00
Kde: ve výstavní místnosti ZŠ Těšany
Pro koho: nejradši pro třeťáky a starší, ale pokud umíš psát a baví tě to, je tohle akce pro tebe!
S kým: se scénáristou Danielem Vydrou a ilustrátorkou Markétou Vydrovou, kteří ti rádi odpoví
na všetečné dotazy (všetečné dotazy si přines vlastní!)
Když s sebou budeš chtít vzít i rodiče nebo prarodiče, můžeš. Dospělým vstup povolen, pokud mají
taky fantazii.
Proč: protože kdo by si nechtěl zkusit namalovat vlastní komiks? Nebo jenom napsat scénář a
použít cizí ilustrace. Protože jestli ti někdy někdo řekl „ty čteš jenom komiks?“, můžeš mu pak
vysvětlit, kolik to dá práce, udělat dobrý komiks.
Hlaste se (třeba smskou) u Vlaďky Vaněčkové na čísle 777 937 032, nebo prostě přijďte.
V neděli 4. 12. 2016 přesně v pět hodin podvečer Těšany propadly chřtánu pekla. Rozrazila se vrata vedle kovárny (protože kovář je s čertem jedna ruka, to se ví odjakživa) a čerti rozbili tábor strategicky mezi kovárnou a obecním úřadem. Vpochodovali směle do vsi s hořícími vidlemi, za hlasitého řinčení řetězů a znatelného závanu síry ve vzduchu. A když vstoupí na scénu tlupa čertů, je dobře vidět, že ani dva si nejsou podobní. Taky má každý své pekelné úkoly.
Ohně hořely, červené záblesky v mlze dokreslovaly děsivou atmosféru setmělé vsi. A v některých dětech byla tak malá dušička, že stačilo jít jenom okolo, k čertům se ani nedostaly. To ale vůbec nevadilo, protože zatvrzelých hříšníků, co se nebojí ani samotného Belzebuba, se pořád našlo dost. Čerti tak měli plné ruce práce – důsledně zvážili každého, kdo se nachomýtl dostatečně blízko. Koho jeho prohřešky převážily, ten šel rovnou do klece zpytovat svědomí a činit pokání. Až když si dotyčný prošel očistcem, mohl se zvážit znovu.
Nikdo ale z klece nevystoupil čistý jako lilie. Váhu kontrolovalo tolik čertů, že snad nedošlo k žádným závažnějším omylům a nikomu se nic jen tak neprominulo. Nejchytřejší čertice (ta, co uměla psát) pořídila záznam o závažnosti dotyčných hříchů, zpečetila jej ohněm a sírou a odeslala hříšníka do temného tunelu.
Naštěstí (pro hříšníky) nevedl tunel do útrob pekelných, ale k Mikuláši a jeho andělskému doprovodu. Na přímluvy shora jsou i čerti krátcí a všem hříšníkům bylo nakonec odpuštěno, ba dokonce dostali odměnu. Samozřejmě jenom ti, kteří se přiznali a slíbili, že se polepší. Tak už to v životě chodí.
(další fotografiea mnohem víc čertů najdete na stránkách obce)
S přibývající zimou a houstnoucí tmou jsme se v sobotu 12. 11. 2016 vypravili na malilinko opožděný svatomartinský lampionový průvod. Letos se průvodu zúčastnilo rekordních šedesát čtyři dětí v doprovodu dospělých, místních, přespolních, zblízka i zdáli.
Znovu jsme se rozestavěli na stanoviště o Myšáku kolem kostela a po Famíliích zase zpátky. Letos jsme se ale poučili z předchozích nezdarů a vybraná stanoviště vybavili teplým čajem. A svíčky jsme opatřili velikými skleněnými domečky. Zato svítící tyčinky byly letos stejně úspěšné jako loni. A když jednomu mrznou prsty, pohled na ulici plnou světýlek pořád zahřeje na duši. A to se počítá víc.
Všichni si prověřili znalosti legendy o svatém Martinovi, snad se i dozvěděli něco nového. Schválně – zvládli byste zpaměti vyjmenovat osm věcí o svatém Martinovi? Právě tolik jsme měli stanovišť s martinskými úkoly. Každý úkol odpovídal jiné části legendy nebo svatomartinské tradici. A známe jich ještě víc. Vždyť kdyby byl každý rok „martiňák“ stejný, dlouho by nás nebavil.
Letos jste se třeba mohli dozvět starou novinku, že hned za kopcem máme vísku Martinice a co se v ní kdysi dávno stalo za zázrak. Jestli nevíte, jak se přezouvá kůň a co má společného kovář s vytíženým (až přetíženým) pracovníkem pneuservisu, budete se muset zeptat napřesrok. My jenom prozradíme, že víc než by se zdálo. A že vyprávění o podkově, co visí na vlásku, poslouchali dospělí stejně napjatě jako děti.
Poděkování patří všem, kdo s námi mrzli – organizátoři na stanovištích i putující děti a jejich dospělý doprovod. Bylo to báječné. A za rok bude zas.
Třetí Myšák cup – říjnový turnaj v pingpongu pro děti i dospělé už má velmi zvučné jméno. Hrají místní i přespolní, děti i dospělí, začátečníci i … méně začátečníci. A navzdory honosnému názvu je Myšák cup turnaj hlavně a především pro ty, kdo pálku nikdy nedrželi v ruce v dětských kategoriích), nebo ty, kdo pálku nedrželi tak dlouho, že si na to sotva vzpomínají (v kategorii dospělých).
Proto kdo přišel, ten si zahrál. Od dětí, které sotva dosáhnou na stůl a pravidla se přizpůsobovala jejich dovednostem, pro dospělé, kteří naopak trvali na pravidlech, jak mají být (alespoň někteří). Děti si odnesly medaile v sedmi kategoriích a už se těší na další ročník. Putovní pohár pro dospělé skončil tradičně u Krakovičů a bude další rok čekat na vyzyvatele.
A protože akce pro celou rodinu mají být hlavně zábava, hráli jsme, povídali a střídali se u pingpongových stolů dlouho do večera. Ne že bychom museli, nedohráli, čekali. Prostě proto, že nám spolu bylo fajn. Takže se nebojte přijít na příští ročník a zahrát si jen tak pro zábavu. A samozřejmě vyhrát!
