Učíme se, jak svazat sukně, abychom je nezlamaly, že je potreba očistit boty od bahna, než je vrátíme, že maskovat díry v podrazce vrstvou zaschlé špíny, se nevyplácí… Pokračujeme přes míchaní škrobu, až ke zlatému hřebu dnešního večera – žehlení spodniček.
Chcete podrobný popis? Možná se bude někdy hodit, až naše hlavičky zapomenou, jak nám to ta Maruška ukazovala? Nejprve si podle receptu (máte na 1. fotce) vytvořím škrob, pořádně rozmíchám dlaní.
„Chytnu v pase, šňurky schovám do dlaně, aby se moc nenamočily. Namáčím ze všech stran, ale nenechávám to tam ležet dlouho. Většinou by měl stačit litr na jednu sukni, ale v litru toho moc nenamočíte.“ Naštěstí se škrob dá uchovávat v lednici až měsíc. Vytaženou sukni jemně vyždímám a položím na ručník. Zde škrob vtíráme rukama do látky-hladíme. Hlídáme, abysme tam nenechávali vrstvy škrobu, které by se pak napalovaly na žehličku. Takto z obou stran pohlazenou sukni si zamotáme od krajky nahoru do ručníku, kde přes noc odpočívá, než se bude žehlit.
Druhý den rozbalíme a žehlíme. Před žehlením ještě kusem látky „vymeteme“ drobky škrobu ze sukně- z obou stran. Starou dobrou žehličkou na bavlněném prostěradle žehlíme. Pouze krajku a tunýlek nahoře žehlíme do široka, celá plocha sukně se musí totiž žehlit na dlouho, stále po vzoru sukně- od krajky k tunýlku do rožků. Žehlíme do sucha, ale zase ne moc. Pokud je třeba, žehlíme po obou stranách.
A jak na sklady?
Skládá se různými způsoby, někdo pomocí kolíků, špendlíků, Maruška používá 4 stejně široké dřevěné destičky, kterými si dělá sklady a urovnává je do řady. Má několik typů a šířek destiček.
Rukávce se pak skládají (krejzl) spíše ručně a přichytává se špendlíky nebo kolíky do kartonu, který si vložíte pod rukávce.
No a po předvedení jsme si to zkusili snad všichni. Jak nám to šlo? Myslím, že obstojně, společně jsme nažehlili a naskládali asi 5 sukýnek. Tak a teď s chutí do toho doma sami!
