Sedm synů

Rodinné centrum NA MYŠÁKU, z.s. zve na pondělní pohádko-příběh.

Čím se liší vyprávěný příběh od pohádky v divadle nebo od pohádky, kterou ti někdo čte? Jsou
pohádky vážně jenom pro děti? Ani omylem! Sedm synů je příběh jednoho otce a jeho synů. Kdo vykoná velké věci? Kdo projeví odhodlání, statečnost, vytrvalost, rozhodnost? Kdo bude oceněn? Dostanou všichni stejně? Příběh o zásluhách, o síle písně návratu, o spravedlnosti, o výjimečnosti a o tom, že každý máme své kouzlo.

Kdy: v pondělí 10. 4. 2017 od 17:00
Kde: ve výstavní místnosti ZŠ Těšany
Pro koho: od prvňáků po babičky a dědečky,
S kým: s vypravěčem Martinem Hakem a se všemi, kdo se chtějí ponořit do hlubin příběhu, který
je mnohem opravdovější, než by se u pohádky mohlo zdát
Proč: protože vyprávění dělá vypravěč, ale s ním i všichni, kdo se s ním do příběhu vydají.
Protože pokud jste ještě neviděli naživo vypravěče, je na čase zkusit něco nového. Protože jakmile
jednou uslyšíte živý příběh, třeba začnete chtít vyprávět vlastní. A pak se teprve budou dít věci!

Hlaste se u Vlaďky Vaněčkové na čísle 777 937 032, nebo prostě přijďte.

Více v pozvánce

Rodinné hrátky s komiksem

Rodinné centrum NA MYŠÁKU, z.s.
zve na nedělní

Rodinné hrátky s komiksem

Čteš komiksy? Zajímá vás, jak se takový komiks dělá? Přijď si to vyzkoušet s vlastní tužkou,
papírem a fantazií. A taky s lidmi, kteří se kreslením a psaním živí.
Kdy: v neděli 2. 4. 2017 od 16:00
Kde: ve výstavní místnosti ZŠ Těšany
Pro koho: nejradši pro třeťáky a starší, ale pokud umíš psát a baví tě to, je tohle akce pro tebe!
S kým: se scénáristou Danielem Vydrou a ilustrátorkou Markétou Vydrovou, kteří ti rádi odpoví
na všetečné dotazy (všetečné dotazy si přines vlastní!)
Když s sebou budeš chtít vzít i rodiče nebo prarodiče, můžeš. Dospělým vstup povolen, pokud mají
taky fantazii.
Proč: protože kdo by si nechtěl zkusit namalovat vlastní komiks? Nebo jenom napsat scénář a
použít cizí ilustrace. Protože jestli ti někdy někdo řekl „ty čteš jenom komiks?“, můžeš mu pak
vysvětlit, kolik to dá práce, udělat dobrý komiks.
Hlaste se (třeba smskou) u Vlaďky Vaněčkové na čísle 777 937 032, nebo prostě přijďte.

Více v pozvánce

Ohlédnutí za Mikulášskými čertohrátkami

V neděli 4. 12. 2016 přesně v pět hodin podvečer Těšany propadly chřtánu pekla. Rozrazila se vrata vedle kovárny (protože kovář je s čertem jedna ruka, to se ví odjakživa) a čerti rozbili tábor strategicky mezi kovárnou a obecním úřadem. Vpochodovali směle do vsi s hořícími vidlemi, za hlasitého řinčení řetězů a znatelného závanu síry ve vzduchu. A když vstoupí na scénu tlupa čertů, je dobře vidět, že ani dva si nejsou podobní. Taky má každý své pekelné úkoly.

Ohně hořely, červené záblesky v mlze dokreslovaly děsivou atmosféru setmělé vsi. A v některých dětech byla tak malá dušička, že stačilo jít jenom okolo, k čertům se ani nedostaly. To ale vůbec nevadilo, protože zatvrzelých hříšníků, co se nebojí ani samotného Belzebuba, se pořád našlo dost. Čerti tak měli plné ruce práce – důsledně zvážili každého, kdo se nachomýtl dostatečně blízko. Koho jeho prohřešky převážily, ten šel rovnou do klece zpytovat svědomí a činit pokání. Až když si dotyčný prošel očistcem, mohl se zvážit znovu.

Nikdo ale z klece nevystoupil čistý jako lilie. Váhu kontrolovalo tolik čertů, že snad nedošlo k žádným závažnějším omylům a nikomu se nic jen tak neprominulo. Nejchytřejší čertice (ta, co uměla psát) pořídila záznam o závažnosti dotyčných hříchů, zpečetila jej ohněm a sírou a odeslala hříšníka do temného tunelu.

Naštěstí (pro hříšníky) nevedl tunel do útrob pekelných, ale k Mikuláši a jeho andělskému doprovodu. Na přímluvy shora jsou i čerti krátcí a všem hříšníkům bylo nakonec odpuštěno, ba dokonce dostali odměnu. Samozřejmě jenom ti, kteří se přiznali a slíbili, že se polepší. Tak už to v životě chodí.

(další fotografiea mnohem víc čertů najdete na stránkách obce)

Ohlédnutí za Svatomartinským lampionovým průvodem 2016

S přibývající zimou a houstnoucí tmou jsme se v sobotu 12. 11. 2016 vypravili na malilinko opožděný svatomartinský lampionový průvod. Letos se průvodu zúčastnilo rekordních šedesát čtyři dětí v doprovodu dospělých, místních, přespolních, zblízka i zdáli.

Znovu jsme se rozestavěli na stanoviště o Myšáku kolem kostela a po Famíliích zase zpátky. Letos jsme se ale poučili z předchozích nezdarů a vybraná stanoviště vybavili teplým čajem. A svíčky jsme opatřili velikými skleněnými domečky. Zato svítící tyčinky byly letos stejně úspěšné jako loni. A když jednomu mrznou prsty, pohled na ulici plnou světýlek pořád zahřeje na duši. A to se počítá víc.

Všichni si prověřili znalosti legendy o svatém Martinovi, snad se i dozvěděli něco nového. Schválně – zvládli byste zpaměti vyjmenovat osm věcí o svatém Martinovi? Právě tolik jsme měli stanovišť s martinskými úkoly. Každý úkol odpovídal jiné části legendy nebo svatomartinské tradici. A známe jich ještě víc. Vždyť kdyby byl každý rok „martiňák“ stejný, dlouho by nás nebavil.

Letos jste se třeba mohli dozvět starou novinku, že hned za kopcem máme vísku Martinice a co se v ní kdysi dávno stalo za zázrak. Jestli nevíte, jak se přezouvá kůň a co má společného kovář s vytíženým (až přetíženým) pracovníkem pneuservisu, budete se muset zeptat napřesrok. My jenom prozradíme, že víc než by se zdálo. A že vyprávění o podkově, co visí na vlásku, poslouchali dospělí stejně napjatě jako děti.

Poděkování patří všem, kdo s námi mrzli – organizátoři na stanovištích i putující děti a jejich dospělý doprovod. Bylo to báječné. A za rok bude zas.